Historie - infekční choroby

Změny ve struktuře živočišné produkce, specializace, koncentrace a modernizace metod chovu hospodářských zvířat vyžadovaly stále progresivnější orientaci i ve veterinární aktivitě. Z nových koncepcí je třeba zdůraznit především rozšíření teorie a praxe epizootologie na všechny typy hromadných nemocí zvířat a ještě hlubší zvýraznění prevence a péče o celé populace zvířat, a to především o zdravé kolektivy při uplatňování metod aktivní kontroly a tvorby kolektivního zdraví.

Historie - mikrobiologie

Založení a postupný vývoj ústavu

Ústav pro bakteriologii, hygienu a nauku o zvířecích nákazách vznikl současně se založením Vysoké školy zvěrolékařské. Předměty, které spadaly do ústavní náplně začal přednášet MVDr. František Ševčík již v nouzových zvěrolékařských kursech v Praze v měsících květnu, červnu a červenci 1919.

Po ukončení prozatimních kursů v Praze přešel dr. Ševčík do Brna a jako adjunkt Vysoké školy zvěrolékařské počal budovat bakteriologický ústav. Dne 30. Září 1919 byl jmenován jeho přednostou. Ústav pro bakteriologii, hygienu a nauku o zvířecích nákazách byl v té době provizorně umístěn v II. Poschodí budovy č. 22 a jeho součástí se staly bývalé kontumační stáje.

Umístění ústavu bylo od počátku považováno za nouzové a přechodné, poněvadž řádnému provozu naprosto nevyhovovalo. Avšak i v těchto nouzových podmínkách počátku a prvního rozvoje ústavu se poměrně rychle vyvíjela pedagogická i výzkumná práce.Největší pracovna v rohu budovy byla jakýmsi ústředím veškeré činnosti. Vedle ní byla přípravka a menší místnost pro malá pokusná zvířata. Poměrně prostorná cvičebna pro posluchače byla v jižní a východní části budovy. Byla vybavena čtyřmi velkými laboratorními stoly a stoly pod okny. Sloužila téměř pravidelně jako přednášková místnost, pokud stačila počtu posluchačů. V ústavu se nacházela rovněž pracovna profesora, knihovna a pracovna pro asistenty. Profesor Ševčík považoval tento stav za dočasný a proto již počátkem dvacátých let vypracoval návrh projektu novostavby ústavu. Vzorem mu bylo vysoké veterinární učiliště a výzkumné ústavy v Německu, které navštívil v r. 1922. Jeho návrhy však nebyly akceptovány. Teprve roku 1930 bylo rozhodnuto, aby v novostavbě anatomických ústavů byl také umístěn bakteriologický ústav. Náhlým úmrtím prof. Ševčíka byly snahy o vybudování samostatného ústavu přerušeny.

V roce 1932 byl ústav přemístěn do II. poschodí patologicko-anatomického ústavu. V těchto prostorách byly situovány 2 cvičebny, operační místnost, pracovny přednosty a tří učitelů, knihovna, kancelář, čtyři laboratoře, varna půd, stáje pro pokusná zvířata a skladiště krmiv. Přesto, že se stal ústav samostatným, nebylo možné uskutečnit potřebné stavební adaptace, čímž byl jeho vývoj zpomalen. Tento stav se nezměnil až do uzavření vysokých škol.

Po roce 1945 bylo potřeba velkého úsilí pro odstranění okupačních a válečných škod. Proto teprve v polovině padesátých let byla adaptována virologická laboratoř. K podstatným změnám ve vnitřní úpravě ústavu došlo v roce 1960. Byl zvýšen počet laboratoří na osm, jejich plocha rozšířena o 92 m2* , to vše na konto administrativních místností. V suterénu byla upravena laboratoř pro ultracentrifugu, temnou komoru, dvě laboratoře pro imunogenetiku a laboratoř pro elektronovou mikroskopii. Tato však byla v roce 1967 osamostatněna a později se stala pracovištěm ústavu patologické anatomie.

Původní název ústavu doznal po smrti prof. Ševčíka změny. Vedením ústavu byl pověřen prof. Karel Macek,který sloučil patologicko-anatomický a bakteriologický ústav na společný "Ústav pro patologickou anatomii, bakteriologii, sérologii a veterinární hygienu". Dne 24.května 1934 se prof. Macek stal přednostou tohoto ústavu.

Po skončení války byl v roce 1945 název ústavu změněn na "Ústav všeobecné hygieny, bakteriologie a sérologie", řízený prof. R. Harnachem. Nauka o zvířecích nákazách byla tradována samostatně, ale v rámci ústavu, jako stolice nákaz.Po vyčlenění hygieny v roce 1952, která přešla do nově budovaného ústavu pro zoohygienu, se název ústavu změnil na "Ústav mikrobiologie a imunologie". Prof. Harnach vedl ústav do roku 1960. Po něm přišel na místo vedoucího ústavu doc. dr. Ludvík Černý, který před tím společně s dr.Menšíkem vybudoval zoohygienický ústav. Tento stav trval do konce školního roku 1970/1971. Od 1.9.1971 byl v důsledku normalizačních opatření odvolán z funkce vedoucího katedry prof.Černý, vedením ústavu byl pověřen prof. M. Zendulka a přednáškovou činností dr. F. Vařejka, CSc. Další a hlubší normalizační zásahy do ústavu mikrobiologie a imunologie byly uskutečněny v roce 1973, kdy byl ústav začleněn do nově vzniklé Katedry epizootologie a mikrobiologie, vedené doc. MVDr. Karlem Hejlíčkem, CSc. Tato reorganizace se nutně promítla v dosavadní koncepci dalšího rozvoje mikrobiologie a imunologie. Projevilo se to zejména v diagnostickém servisu ve prospěch řešených výzkumných úkolů epizootologického charakteru a to zejména v počátečním období. Těsný kontakt s terénem však umožnil v pozdějších letech získání hlubších poznatků o frekvenci a vlastnostech některých patogenů v populaci hospodářských zvířat ve velkochovech a u zvířat volně žijících i v jejich vzájemné komunikaci.

V tomto období, a to od roku 1986, byl název katedry pozměněn na "Katedra epizootologie, mikrobiologie a imunologie".

V rámci nově vzniklého studijního směru na VŠV je od roku 1975 na katedře přednášena rovněž mikrobiologie, orientovaná na saprofytické mikroorganismy znehodnocující potraviny a vědní disciplina mikrobiologie potravin pro posluchače řádného i dálkového studia. Výuku tohoto směru zabezpečoval doc. Vařejka. Přednáškami mikrobiologie pro posluchače studijního směru všeobecné veterinární lékařství byl od roku 1986 pověřen doc. MVDr. J.Smola, CSc. Určité rozšíření výuky imunologie se promítlo v ustanovení zatím doporučené discipliny "klinická imunologie" v roce 1988. Přednáškami a praktiky byl pověřen MVDr. V.Celer,CSc.

K dalším hlubokým organizačním změnám došlo po listopadových událostech v roce 1989. Vedením katedry byl pověřen MVDr. Vladimír Celer, CSc. V následujícím roce v rámci budování nové struktury školy a konstituování ústavů a klinik byla stávající katedra rozdělena na dva ústavy. K obnovení samostatného "Ústavu mikrobiologie a imunologie" došlo 15.12.1990. Toto osamostatnění v této souvislosti považujeme za rehabilitaci úsilí jeho zakladatelů. Konkurzním řízením byl do funkce přednosty ústavu ustanoven doc. MVDr. Vladimír Celer, DrSc. Jedním z prvních organizačních opatření v obnoveném ústavu bylo osamostatnění výuky veterinární imunologie. Tak byl vyjádřen jednak posun znalostí této vědní discipliny v posledních 10-20 letech i trvalá potřeba aplikace imunologických poznatků ve veterinární praxi. Výukou této discipliny byl pověřen doc. MVDr. Josef Derka, CSc.


Ustanovením farmaceutické fakulty na naší vysoké škole v roce 1991 jsou na ústavu rovněž přednášeny farmaceutická mikrobiologie a imunologie a to v 1. a 2. studijním ročníku.